Posváteční zamyšlení nad nezodpovědností individuální a kolektivní.

Ing. Leo LuzarSvézt se na vlně všeobecného zájmu nebo dokonce tuto vlnu vyvolávat a přiživovat je fenoménem posledních let. Začíná to vždy nenápadně vnuknutím potřeby změny, samozřejmě změny k lepšímu popřípadě ochrany před možným zlem. Zlo musí být velké, silné a pokud možno vzdálené. Takové zbraně hromadného ničení, ať již chemické nebo biologické, ve vzdálenosti nad 2000 km jsou ideálním tématem vyvolávajícím vlnu nezodpovědnosti, která končí shazováním bomb, vyvoláním chaosu a tisíci mrtvými. Dobré je také vnuknutí nadřazenosti našeho systému života nad druhými a pokud to adresáti odmítají pochopit, exportovat humanitární demokratizační pomoc v bednách s kulomety. Zde připomenu pouze slova německého novináře Tucholského „Smrt jednoho člověka je katastrofa, sto tisíc mrtvých je statistika“.

Tyto tsunami mají  i své kouzlo dvojího využití. Nastane-li odliv zájmu, je možné vnuknout nic netušícímu spotřebiteli informace o nutnosti pocitu solidarity s trpícími. Pokud již zevšedněly každodenní zprávy o mrtvých a o lidech, potřebujících pomoc, je zde osvědčená a doposud neselhávající metoda vyvolání permanentního strachu. To strašidelné, obrovské, vzdálené a neznámé Rusko, to zabírá skoro vždy, teda pokud nám už neteče do bot, potom je každý Rus dobrý.

Je až z podivem, jak tyto scénáře z pera dramatika euroatlantické civilizace opakovaně zabíraly ať již v Iráku, Libyi, Sýrii u arabského jara nebo na Ukrajině. Efekt geografické vzdálenosti je jedním z důvodů tohoto úspěchu. A  na to zapomněli autoři velkého divadla zvaného migrační krize. Ať se snaží sebevíc hrát na struny multikulturalismu tklivé písně o nutnosti sebeobětování ve prospěch globalizovaného světa, je stále slyšet falešné tony a lidé se probouzejí zvoněním nezvané návštěvy u vlastních dveří. Posledním výkřikem volajícím po utužením moci v rukou producentů tohoto divadla byla uměle vyvolaná hrůza z rozdělení Evropské unie. Dobře placení herci jako Nigel Farage z UKIP, konzervativeci Boris Johnson a David Cameron, prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker, předseda Evropské rady, Donald Tusk se místo premiéry dočkali derniéry s nelichotivými kritikami diváků. Mnozí již oznámili konec herecké kariéry a další to čeká! První zmatené zprávy svádí vinu na neposlušné, ale bohužel příliš levné a hodně pracovité Středoevropany. Zmatené proto, že automaticky vyvolávají možnost rychlého řešení zvýšením minimálních mezd v „levných“ členských státech. Zapomeňme, že se to podaří, to producenti nemohou dopustit. Proto nastoupí dialog o nutnosti dvou či tří  rychlostí a omezení sociálních výhod pro pracující v jiných zemích, popřípadě jejich dorovnávání platbami ze zemí původu pracujících. Aktuálním se jeví spíše rozložení  nákladů na migranty a utužení povinností myslet na EU jako celek spolu se vzdáním se sobeckých národních zájmů. To vše pod vnuceným strachem z budoucnosti…

Producent: globální kapitál převážně z USA a nadnárodní elity

Režisér: figurky z vedení EU

Pomocný režisér: NATO

Herci: pomocné elity protodemokratických vlád EU

Diváci: my všichni

 

Leo Luzar

Horké parlamentní léto.

Ing. Leo LuzarPod dojmem rozpadu Evropské unie a po jasném NE proneseném občany Velké Británie v referendu zahájila poslanecká sněmovna své letní jednání, které bude pokračovat i v červenci. Mezi hlavní priority, které se budou projednávat, patří zákony řešící pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu o kontrole obcí a měst a zákony umožňující zaměstnancům velkých obchodů mít 7 volných dnů o státních svátcích. Toto hlasování o zákoně vrácené senátem nám umožňuje napravit pochybení při hlasování našeho klubu, kdy jsme omylem podpořili jeden z mnoha pozměňovacích návrhů, který ve svém důsledku poněkud omezil smysl tohoto zákona. Nyní je již vše uvedeno do správného stavu a uvidíme, jak se zavedení pracovního volna do praxe velkých supermarketů a hypermarketů projeví v dosavadních negativních zkušenostech jejich zaměstnanců. Tyto velkoobchody prezentované výkladními skříněmi konzumního kapitalismu jsou ve svém důsledku továrnami na kupování s minimálními ohledy na podmínky zaměstnanců.

KSČM také silně tlačí na vedení parlamentu, aby byla zařazena k projednání informace vlády o postupu ve věci nevýhodné privatizace OKD.  Jsme odhodláni svolat k tomuto jednání v případě neochoty i mimořádnou schůzi sněmovny. Horníci si zaslouží znát pravdu o megazlodějně na státu za vlád ODS i ČSSD v devadesátých letech. Tuto kauzu již mnoho let tlačíme na světlo, a jak to vypadá, máslo na hlavě i stávajících vládních politiků jim brání vyjít s pravdou na slunce.

Pro náš Moravskoslezský region je také zajímavý zákon o posuzování vlivu na životní prostředí. Tento velký průšvih jde na vrub ministra životního prostředí za ANO 2011 pana Brabce. Nečinnost jeho ministerstva při řešení vyjímky z nařízení EU o posuzování vlivu velkých staveb schválených k realizaci dle minulých zákonů EIA, ale ještě nerealizovaných popřípadě ještě nedokončených. To způsobuje České republice miliardové ztráty kvůli prodloužení termínů o jednotky roků z důvodu nového posuzování, kterému se tyto stavby musí podrobit, popřípadě v napětí čekat na vyjímky. A vláda ten příslovečný tonoucí, který se chytá stébla jedná o 10 stavbách, které evropská komise připustila k realizaci i bez aktuální EIA. Mají to být prioritní stavby ve stavu vysoké rozpracovanosti.  Pro náš kraj to je tragický výsledek práce ministra životního prostředí za ANO 2011! V realizaci zůstane stavba D48 obchvat Frýdku-Místku a I/11  Ostrava-Prodloužená Rudná – hranice okresu Opava. Bohužel občané Krnova, Opavy a Bělotína ostrouhají. Snad si aspoň vzpomenou na heslo pana Babiše „Makáme“ ale ne pro vás!